popisobsahu
popisobsahu Jedná se o fondy okresních samospráv činných na území čtyř bývalých politických okresů v přímém okolí Prahy (okres karlínský, smíchovský, vinohradský a žižkovský) od 60. let 19. století do roku 1920, kdy se část území politických okresů stala součástí tzv. Velké Prahy, a definitivně do roku 1927, kdy v souvislosti s reorganizací politické správy došlo ke zrušení zastupitelských okresů.
popisobsahu Základní tematická skupina pro archivní fondy Archivu hl. města Prahy z provenience pražské městské správy a samosprávy v období od spojení čtyř pražských měst v roce 1784 do současnosti. Jde o fondy na všech úrovních správy - celoměstské, obvodní i místní. Netýká se jen hlavního města Prahy a jeho předchůdců, ale i měst a obcí, které byly v průběhu let 1883-1974 připojeny k Praze. Písemnosti městské samosprávy před rokem 1784 jsou uloženy v jednotlivých sbírkách.
popisobsahu V této široké tematické skupině jsou zahrnuty jednak fondy soudní, jednak fondy ostatních, s justicí více či méně spjatých původců, jimiž jsou: prokuratury (státní zastupitelství), státní arbitráž, veřejní notáři, orgány advokacie (nikoli však klientské spisy jednotlivých advokátů, neboť ty netvoří součást Národního archivního dědictví) i zcela specifická Komise č. 1 pro zařazování do TNP se sídlem v Praze. V Archivu hl. města Prahy jsou uloženy písemnosti těch soudů a dalších justičních orgánů, jejichž působnost se vztahovala na území hl. města Prahy (a později připojených obcí) v období od vzniku novodobé justice v polovině 19. století do poloviny sedmdesátých let 20. století. Těmto fondům jsou z praktických důvodů předřazeny (jako tzv. "nepravá priora předbřeznová") i písemnosti "místních soudů" (Ortsgerichte) z let 1784-1850, které od bývalých patrimoniálních soudů převzaly roku 1850 nově zřízené okresní soudy Karlín a Smíchov. Horní hranice časového rozsahu v archivu uložených justičních fondů je dána uplynutím skartačních lhůt písemností vybíraných jako archiválie ve skartačním řízení a bude se posouvat až do konce roku 1989 (v případě písemností bývalých státních notářství do konce roku 1992). Všechny novější písemnosti budou ukládány do Státního oblastního archivu v Praze.
popisobsahu Skupina s největším počtem archivních fondů zahrnuje jak školskou správu od 19. století, tak zejm. všechny druhy škol, které existovaly na území hl. města Prahy od 18. století po současnost.
popisobsahu Rodinné archivy a osobní fondy (pozůstalosti) jsou archivní soubory neúředního charakteru vzešlé z činnosti jednotlivců. Časově zabírají tyto materiály období od minulého století do současnosti, přičemž některé jejich části (především sbírkové) jdou hlouběji do minulosti. Tato skupina fondů má výrazně sbírkový charakter a obsahuje nejrůznější dokumenty, mj. osobní korespondenci, literární i odborné rukopisy, kartotéky, sbírky výstřižků či výpisků dle zaměření zůstavitele. Archiv získává tyto fondy v mimoskartačním řízení, buď darem, nebo nákupem, nebo vytříděním z registratur bývalých německých organizací, jako je například Verein der Deutschen in Böhmen. Z nejvýznačnějších osobních fondů uložených v Archivu hl. města Prahy jmenujme alespoň pozůstalosti dlouholetého městského zastupitele a pražského starosty Jana Podlipného (1848-1914), univerzitního profesora a archiváře města Prahy Václava Vojtíška (1883-1974), spisovatele, topografa a uměleckého historika Cyrila Merhouta (1881-1955), germanisty a univerzitního profesora Emila Skály (1928-2005) či historika Zdeňka Boháče (1933-2001).
popisobsahu Jedná se o malou skupinu fondů bývalých vrchnostenských správ (patrimonií) v nejbližším okolí hlavního města Prahy. S výjimkou fondu Velkostatek hl. města Prahy v Libni jsou v Archivu hl. města Prahy dochována pouze nepatrná torza spisové agendy patrimonií a velkostatků nebo dodatky k fondům uloženým ve státních archivech. Všechny pozemkové knihy a několik účetních knih z těchto patrimonií jsou v početném množství uloženy ve Sbírce rukopisů.
popisobsahu Bohatý kulturní život v Praze dokumentuje pestrá skupina fondů. Jedná se převážně o dokumenty organizací (či projektů) zřizovaných městem Prahou, například Městské knihovny v Praze, Muzea města Prahy, Výstaviště, Obecního domu a Pražského kulturního střediska, ale i obvodních kulturních domů či Filmového podniku hl. města Prahy, Zoologické a Botanické zahrady hl. města Prahy. V archivu jsou uloženy také fondy některých pražských divadelních scén.
popisobsahu Jde nejčasteji o archivní fondy farních archivů, které obsahují úřední knihy (kromě matrik, které jsou uloženy v samostatné Sbírce matrik) a spisový materiál jednotlivých pražských římskokatolických farností. Součástí církevních depozit jsou však i písemnosti farností nekatolických (např. Pravoslavné církve, sborů Bratrské jednoty baptistů, Církve bratrské a Evangelické církve metodistické), a dále písemnosti tří (tj. I., II. a III.) pražských římskokatolických vikariátů (1910-1955). Většina fondů byla z jednotlivých far převzata do úschovy archivem v letech 1959-1960. Nejrozsáhlejší a chronologicky souvislejší část materiálů pochází až z 19. století a z 1. poloviny 20. století. Nejstarší součásti fondů tvoří především liturgické tisky využívané při bohoslužbách (misály, pontifikály a breviáře).
popisobsahu Sbírky byly vytvořeny z archiválií na základě společných formálních znaků (týká se např. listin, rukopisů, pečetí, medailí, fotografií, map, starých tisků). Součástí sbírek jsou rovněž nejstarší městské archiválie, neboť v době vzniku archivu v roce 1851 nebyl provenienční princip (členění archiválií na archivní fondy vytvořené podle původce archiválií) určující zásadou pro třídění archiválií. Písemnosti vztahující se k městské správě v období před vznikem společného úřadu čtyř spojených pražských měst v roce 1784 a k ranému období regulovaného magistrátu jsou tak součástí Sbírky listin (privilegia udělená pražským městům, cechovní privilegia, zbytky registratur pražských měst z období před rokem 1784 aj.) a Sbírky rukopisů (především městské knihy). Další relevantní materiály obsahují také Sfragistická sbírka, Sbírka typářů a cechovní fondy.
text